Zátiší s bílým patisonem (dýně)

Na této olejomalbě, která svou účinnou světelnou dramaturgií připomíná barokní zátiší, jako by vše stálo. I když se na něj díváme, zdá se, že čas už nehraje žádnou roli, protože naše oči bloudí tajemnou místností v pološeru, v němž jednotlivé prvky vystupují z ostrosti. V této krásné, na asociace bohaté inscenaci už vlastně téměř nehraje roli znalost technického postupu, že barevný tisk, vyrobený klasickým analogovým procesem a digitálně zpracovaný v tiskárně (například zesvětlení květin), byl navzdory malému formátu záměrně značně zvětšen, aby bylo dosaženo současné pixelizace. Příliš silná je tajemně-melancholická aura tohoto díla, které nyní jako současný dokument odráží situaci, která již ve skutečnosti neexistuje a navždy zmizela.